Diskusní fórum AKČNÍ LETENKY.com

Původně jsem se chtěl jenom zeptat alexxe v diskusi jeho cestopisu, jak vysoko řádí svojí poslední [rozlehlou, pestrobarevnou, zajímavou] cestu po Jižní Americe mezi svejma celoživotníma cestovatelskejma zážitkama, ale pak mi napadlo, že fůra lidí tady toho má hodně nacestováno, a mohli by srovnávat, a trochu si vzpomínky seřadit. Je tu vícero anket (Kolik nocí spíte mimo ČR; Kam chcete jet; Kam nechcete jet; Které země považujete za nejzajímavější, atd), ale tohle tu ještě není, jestli se nepletu.

Já sám budu muset hodně přemýšlet a vzpomínat, abych vybral JENOM pět, a to těch nejlepších, zatím to nevím.
Výběr má víc parametrů, alespoň pro mne: zamlada to bylo jiný než na starý kolena, s kamarádama to je jiný než s rodinou, s milenkou je to napínavější než s manželkou, půjčeným autem versus hromadnou dopravou, v dobách bez internetu versus s plným telefonem funkčních appek, hory versus moře, atd.

Bude-li to své vlastní bilancování ještě někoho dalšího zajímat, napište pět strukturovaných ve tvaru

Letopočet - Stát(y) - Jak a kam jste cestovali - Proč tuto cestu řadíte mezi svých pět nejlepších a nezapomenutelných výprav

Dobré téma a zároveň složité, ale za mě asi velmi stručně takto

Kyrgyzstán (2013,2016) - hromadnou dopravou a pěšky - Karakol, Naryn, Oš, Kočkor - Biškek, hory - Za mě asi nejhezčí hory, jaké jsem zažil. Cesta z Narynu do Tamgy kombinace kůň a Lada Niva - cestou samé ledovce a během dvou dnů jediná vesnice. Celkový dojem umocněn i znalostí ruštiny, díky které se dostanete k lidem blíž

Japonsko (velmi čerstvě 2019) - Osaka - Kyoto - Himeji - Šikoku veřejnou dopravou. naprosto ohromující čistota veřejných prostor. Uctivost lidí vůči sobě, zatím stále ne moc západních turistů a samozřejmě Shinkansen (zejména když si člověk uvědomí, že takhle Japonci cestují už od roku 1964!). Podzimní barvy naprosto impozantní. Jedno z nejlepších jídel na mých cestách (doslova co jídlo, to zážitek). Možná noční život slabší, ale to jsou Japonci. Zastávka v Soulu bohatě vynahradí:-)

Tanzánie (2019) - Serengeti, Tarangire, Lake Manyara, Ngorongoro. Kompletně organizováno místní cestovkou, ale individuálně pro dva. Zvířata nikdy nezklamou. Celkově významně nad očekávání. Čekal jsem, že toho uvidím mnohem méně.

Jižní Amerika (2019 Kolumbie Peru Ekvádor Galapágy) - veřejnou dopravou (asi nejvíc vzpomínám na 10 hodin rychlolodí po Amazonce z Kolumbie do Peru) - Galapágy naprosto unikátní (lachtani na Isla Isabela vedou:)) celková uvolněná atmosféra, krásná příroda, nepřecpáno turisty (asi teda jak kde, Machu Picchu jsme vynechali), bohatý a divoký noční život

Nový Zéland (2018) - jižní ostrov autem - Picton - Hokitika - Wanaka - Christchurch - Invercargill. Udělali jsme pár treků (bouře navála do hor letní sníh - super) a noční výlet lodí. tady opět příroda a krásné scenérie. Mám odsud spoustu až kýčovitých fotek. Na závěr jsme si pak odskočili na Aitutaki na Cookových ostrovech, což byla krásná exotická tečka.

Obecně pět let zpět by asi ten žebříček vypadal jinak (možná ve stylu Filipíny a spol) ale po těch letech už mě unavila špína a neustálé dohadování, co kolik stojí a preferuji místa, kde funguje jakž takž nějaký řád a rád si za to připlatím...

Zajímavé téma Vybrat enom 5 cest je fakt těžké, páč aspoň teda co sa ma týče byly prakticky šecky cesty na které sem kdy vyrazil skvělé a super. Ale ok, pokusil sem udělat výběr:


1. Švédsko (2008) - Pro ma je tů najjednoznačněj TOP cesta právě tato. A to primárně proto, že na ni nemožete vyrazit enom tak, že sa rozhodnete. Buď na ni musíte byt pozvaní a nebo pokud si ju budete chtět kůpit, bude vás to stát jako sponzora týmu fakt velků hromadu peněz. Ale zase zároveň věřím že pro většinu lidí by to byla naopak jedna z jejich pravděpodobně najnudnějších cest. No, každopádně - bylo to 5 dní strávených v okolí švédského Karlstadu, kdy sem byl sůčástí Fordího týmu v MS v Rally. Měl sem přístup všude do zákulisí, viděl sem všecko a všecky, s kymkoliv sem mohl pokecat. Prostě splněný sen každého motoristického fandy, jakým su já. Dokonalá dovolená.

2. Portugalsko (2004) - Euro 2004. Moja první samostatná cesta, dovolená. Můj první let v životě. Úžasné skoro tři týdny. A to samozřejmě primárně díky našemu národnímu týmu, který tehdy fakt válel a hrál neskutečně. Možete vidět v televizi zápasů kolik chcete, té atmosféře přímo na místě umocněné právě když sa fakt daří sa ale nevyrovná nic.

3. USA (2016) - Tu sem váhal lesti sem dat moju uplně první cestu do ameriky, nebo tuto a... vyhrála to TATO Opět, aj když by to pro většinu ludí asi byla naopak cesta hrůzy, já na ni zpomínám moc moc rád. USA sů prostě neuvěřitelně krásná a hlavně rozmanitá zem a vidět ju takto jak my svojím tak trochu zvráceným způsobem má něco do sebe

4. USA (2011) - Poprvé v USA. Splněný sen, jehož zrealizování sem odkládal víc jak deset roků, než k němu došlo. První moja cesta tam vedla na jihozápad a je to pro ma nezapomunetlná cesta. Ne že by byla jako tak něčím vyjímečná, naopak, byla to série najklasičtějších amerických klišé. Ale přesně tak sem to chtěl. Zažit ameriku. Splněno. A pak až dodnes, prozatím, eště 8x.

5. SAE, Omán, Čína, KLDR (2015) - Tu sem opět váhal, lesti zvolit Favorita nebo TUTO asi trochu kontroverzní cestu. Vybírám ale ji. Jednak asi z důvodu že to byla moja najdražší dovolená, cesta a aj rozdílnost navštívených zemí ve srovnání s nama. No a do KLDR sa necestuje obvykle mos často. Pokud si teda neříkáte Alexx

Mě to hodnocení, to vlastní, vážně hodně moc zajímalo, a poctivě jsem celý večer přemýšlel, vzpomínal, rekapituloval, srovnával ...
... a nakonec mě dost překvapilo, že moje hodnocení vlastně nejvíc záleželo na tom, s kým jsem to prožíval. Jestli to byla dobrá parta nebo jiný dobrý okolnosti cesty, čímž se mi to pak zapsalo do paměti jako cesta nezapomenutelná, a patřící do TOP.
Ale proškrtat deset nejlepších cest na polovic, to byl opravdu hodně těžkej výběr.

1990 - ŘECKO/EGYPT/IZRAEL - s velkým náskokem nejlepší a nejhlubší zážitek pochází z doby, kdy si spolu lidi ještě naživo povídali, protože nebyly mobilní telefony, nebylo internetové pokrytí, nebyly žádný knihy v češtině a nedostupný byly i ty v angličtině, nebyly aplikace, nebylo prostě nic. Spolucestovatele jsem našel na inzerát v Annonci, byl jsem bez peněz (1 USD byl 40 KČS), a jel jsem si do Jeruzaléma zjistit, jestli nám komunisti nevymyli mozek přespříliš a jestli s nějakou tou vírou by nebyla cesta životem správnější. Ale ze svatého města jsem se vrátil jako přesvědčený ateista.
2007 - MOZAMBIK - první zástupce ryze potápěčské cesty, krásné moře, úžasné ponory, moře chlastu, a hlavně fantastická parta lidí, se kterými se setkávám dodnes každoročně, a moc rád. Ta cesta do výběru patří navzdory tomu, že s domorodci jsme měli minimální kontakt a Mozambik jako stát jsme skoro vůbec nepoznali (což nevadilo, byla to už moje druhá návštěva z celkově tří).
2009 - INDONÉSIE - druhý zástupce z ryze potápěčské cesty, hodně lásky a moře sexu v mojí nejoblíbenější lokalitě, v průlivu Lembeh, kam jsem se ještě dvakrát vrátil za pomalým pohodovým "Muck-divingem". A prožil zde nejhezčí den svýho života: tři denní 80-ti minutové ponory a nádavkem 100 minutový noční, proloženo skvělým jídlem a tím ostatním.
2013 - MEXIKO/USA - je hodně těžký vybrat jen jednu cestu s Dítětem z mnoha, které jsme spolu dobrodružně prožili bez přítomnosti maminky, ale tato bylo naše (i jen moje) první Cé za míle, náš druhý New York, a naše druhé a podrobnější Mexiko autem.
2016 - JAPONSKO - první cesta, na kterou jsem jel sám, ačkoliv jsem byl do té doby přesvědčenej, že sám to nezvládnu psychicky a nebude mi to vůbec bavit. Opak byl pravdou, vyšel mi slunečný lednový týden, měl jsem bohatej program, a stále nedopsaný cestopis se jmenuje Tokyo na talíři. Definitivně jsem se stal gourmetem na cestách.
_________________________________
edit (po měsíci): když čtu, jak ostatní švindlujou, taky si to TOP5 přifouknu:

Jsou tři země na světě, kam se můžu vracet donekonečna - Japonsko, USA a Malta; z toho New York a Gozo se neomrzí nikdy, tady jsou moje další "Doma".

S těžkým srdcem jsem do první pětky nenasadil Island 2009, naší první a naprosto zásadní cestu s Dítětem, bez maminky, nezapomenutelnou.

Chybí tam Francouzská Polynésie 2012, s přehledem nejdražší (a druhá nejdelší) výprava, kterou kazí vzpomínky na chování některých členů party.

Chybí tam Austrálie 2019, ultimátní sólo cesta alá "to by se Grééta vztekala", spojená se sběrem mil a získáním zlatého statusu, pojatá jako kempink na jihu v okolí Adelaide.

Chybí tam Mexiko 2018, zatím poslední cesta s mým nejčastějším potápěčským buddym Liborem na odlehlé souostroví Socorro, fantastické potápko za přítomnosti parádní posádky lodi a náhodného seskupení mimořádně příjemných cestovatelů/potápěčů z asi 7 zemí

Ahoj,
zajimave tema, na strankach si delam prehled mych nejlepsich cest, tak je to celkem jednoduche. Samozrejme jak jiz zde bylo zmineno, tezko srovnavat cesty v horizontu cca 25 let, byl jsem jiny, jinak cestoval..ale zde je mych TOP 5:

1. Havajske ostrovy 2006 - mesic a ctvrt na Oahu, Kauai a Big Islande po cca 8 mesicnim pobytu v NP Glacier v americke Montane. Stopem okolo vsech ostrovu, spani u mistnich doma, prace na kakaove farme, stop katmaaranu atd atd..tahle cesta je pro me zatim nedostiznou, nikam se nespechalo, tri kamaradi na stopu:)

2. Mexiko a Kostarika 2013- par denni stop v Mexicu City a okoli a hlavne pujceni auta v Kostarice a projeti vsechn jejich narodnich parku, neuveritelna zeme, kde na male plose ma tolik co nabidnout.

3. Omán 2016 - zatim posledni cesta do teté uzasne zeme. Kdyz sem clovek jede jiz posedme, tak uz ma okruh Omanem opravdu vypilovany, 14 dni od severu k jihu, tu zemi miluji.

4. Borneo a Filipiny 2007 - kombo dvou zemi v JV Asii. Prujezd napric Borneem a tyden na Severnim Luzonu. Mesicni cesta, kterou uz asi taky nezopakuji vzheldem k pracovnimu vytizeni:(

5. Kyrgistan 2017 - autem okolo Kyrgistanu v mimo sezone. Bylo to hlavne o lidech nez o horach, uzasne pohostinnost, exoticke prostredi cinanu co mluvi rusky, prvni navsteva postsovetskych zemi na východe.

BL: Já jsem se na to nevy..., jen to bude náročnější. Prolistuju si o víkendu fotoknihy a uvidím, k čemu dojdu. Horcí favorité z hlavy:

První Afrika (Botswana/Zimbabwe)
Nový Zéland
Japonsko
Teď ta poslední jižní Amerika
Čína
Mexiko

1. Francouzska Polynesie (2014) - asi vubec nejvic pratelsky lidi, ktere jsem kdy v zivote potkal neskutecne jsem si uzil danou atmosferu, jidlo a celkove jsem byl zklaman, ze jsem zde byl pouze tyden, protoze jsem si myslel, ze je zde draho opak byl pravdou a dalo se to uuplne v poho - okruh Tahiti a Moorea. Nahe koupani pod vodopadem xD

2. Kapsky Mesto - JAR (2011, 2012, 2016, 2018, 2019 ) - prvni navsteva zanechala silne vzpominky s byvalou pritelkyni a nechal jsem se uplne uchvatit timto mistem, prirodou a zviraty najeli jsme kolem 3K za 20 dni a od te doby se nepravidelne vracim kazdy rok, at jiz sam nebo s kamarady. Stava se z toho vsak masova turistika Prochazka a mazleni se s Gepardem

3. Hobart - Australie (2009) - neuveritelna priroda a proste Tassie

4. Japonsko (2013, 2016) - jidlo kultura, kamaradi, cistota, anime krasne anime slecny a nejvetsi kalba na me narozeniny.

5. Madeira (2007, 2014, 2015, 2018 ,2019) - neuveritelna priroda a neskutecne vyhledy.. prochazky podel Levad, koupani v oceanu. Kdyby se zde mluvilo AJ, stehuju se nahned

1. Aljaska (2mesiace robota s lososmi a 1mesiac cestovanie)
2. Kena, Tanzania
3. Filipiny - Palawan
4. Bolivia, Peru
5. India(Sever)

2013 - 7-mesacna cesta po zemi cez Balkan, Turecko, Iran, Pakistan, Indiu, Banglades, Nepal a Karakoram Highway do Ciny, odlet z Kunmingu do Afriky a 2 tyzdne v Botswane, Zimbabwe a Zambii. Na tuto cestu nikdy nezabudnem a aj dnes si vybavim mnozstvo detailov. Prvykrat som bol ohureny chaosom juznej Azie, majestatnostou osemtisicoviek a exotickostou ciernej Afriky

2016 - Island Hopper: Guam, Mikronezia & Nauru - pohlad na koraly a blankytny Pacifik z neba je paradny zazitok, prva long-haul cesta v C s Etihadom (SYD-AUH)

2019 - RTW cez Pobrezie Slonoviny, Rwandu Juznu Afriku, Indiu, Singapur a USA (24 letov, JNB-LHR-BCN a spat v F, JNB-ADD-BKK-DEL-AMD-SIN-EWR v C)

2018 - Peru a najvyssie polozene mesto sveta La Rinconada (5100 m) - mesto trpiace zlatou horuckou, plne splaskov, otravenej vody a odpadkov. Oci otvarajuci zazitok, prvykrat postihnuty vyskovou chorobou

2017/2018 - Silvester na plazi v Guinea-Bissau, presun do Senegalu a Gambie - africka exotika

Je strašně těžké dělat žebříčky, spoustu cest je unikátních, ale vybrat z nich top 5... napadá mě:

1. zimní Japonsko (2018), asi nejlepší úplně
2. Spiti + Ladakh (2016)
3. Irácký Kurdistán (2018)
4. kolem (jiho)východní Asie dokola (2013), 4.5 měsíce s Couchsurfingem, Čína, Taiwan, Malajsie, Indonésie, Korea, znovu Čína
5. váhám, možná Sibiř (2016)

Neumím napsat proč, sorry, prostě to tak cítím

1) Jižní Amerika 2013 - Chile, odskok do Argenitny, Bolívie. Národní parky, příroda, výstup na Nevado Sajama, silnice smrti na kole. Dohromady cca měsíc a půl, nejdelší má (nepracovní) cesta.
2) Gruzie 2007 - treky na zeleném Kavkaze a začátek velké lásky, neb gruzínský Kavkaz je dostupný, nádherný, bezpečný - v tomto tomu nemůže nic konkurovat.
3) Sardinie - Selvaggio Blu (2011 načato, 2015 projito celé) - je to cesta, která se nepodobá ničemu, co jsem kde jinde prošel
4) Pákistán 2009 - pohostinní lidé, velehory, trek po ledovcích Biafo Hispar, desítky hodin v pákistánském vlaku
5) Nepál 2018 - Laurebina La, Langtang, Ganja La. Přechod pětitisícového sedla ve vcelku náročných podmínkách

1. Havaj přes Vánoce 2012, tři týdny, tři ostrovy, všechno vyšlo ještě nad očekávání, hodně rádi vzpomínáme..

2.Mexiko, Belize Guatemala, listopad 2013, Tikal za východu slunce s koncertem z džungle, neskutečná cesta na Tobacco Caye a ubytování v chatkách na mořem..

3. Azorské ostrovy červenec 2018, Terceira a především Sao Jorge, všude zeleň, strmé útesy, krásné treky,příjemné počasí

4.Kuba květen 2014, prostě to sedlo, kouzlo Havany a Trinidadu, národní park Topes de Collantes, krásné pláže

5. chci vybrat jednu z kratších cest (max 7 dní) a nemůžu se rozhodnout, tak tedy dělená pozice
Island červenec 2012, zimní Laponsko březen 2017, letní Andorra 2016, Algarve duben 2011

Chápu, že tou pátou příčkou jsem trochu nesplnil zadání a ojebal to

No tak dobře. Hodinu mi trvalo než jsem se rozhodl pro Top5. Ale je to fakt těžké. Nechci aby to vyznělo v nějakém konkrétním pořadí, že jedna z těch pěti je top, prostě chronologicky:

2012 - Uzbekistán a Afgánistán

Tahle cesta je z těch, na které se nezapomíná. Dobrá parta, zážitky na celý život. Exotické destinace, místa, na kterých moc turistů nebylo. Exotický přelet. Špatná komunikace. Super lidi. Navíc martýrium na ambasádě, nikdy předtím ani potom jsem nemusel ambasádu navštívit třikrát, a ani při třetí cestě jsem si nebyl jistý, že to klapne. Nejšílenější přechod hranic.

2014 - Nový Zéland a Sydney

Nejvzdálenější místo, ale zase poprvé solidní aerolinka (Korean), místo, na které jsem se chtěl vždycky podívat a podle mě pořád nejkrásnější scenérie a jedno z míst, kde bych si dokázal představit, že bych bydlel. Neměli jsme moc času, neměli jsme velký rozpočet, jezdili nějakou plečkou, spali ve stanech, jedli v supermarketech nebo vařili hostince, i přes to všechno za mě NZ do Top5 patří.

2014 - Burkina Faso

Strašná haluz. Byli jsme tam jenom pár dní, ale byla to strašná sranda, sešla se dost dobrá parta magorů, místňáci byli v pohodě od lidí v autobusech, po našeho švihlého průvodce, který snad jako jediný v celé zemi uměl trochu anglicky. Vodopády, hroši, šutry, mango, prach, kostely, mešity a bazén, sendviče s rybou a polívka za pár drobných, a celé to vychytal Jochanan s istanbulským salónkem. Důkaz že i krátká cesta se může dostat do Top5

2016 - 48 států za 14 dní

Největší relax. Prostě jedeš, zastavíš, dáš si hambáč, jedeš dál, doprava, doleva, a pořád dopředu. Je mi jasné, že to nikdo nepochopí, ale řídit ve Státech je úplně jiný level a šel bych do něčeho podobného znovu. Prostě cesta je cíl v nejsyrovější podobě, do toho sem tam nějaká zajímavost, řízení na Manhattanu, večer bazén, vítr, palmy, déšť, sníh, divné existence v hotelích a na benzínkách a 100 plechovek v ledničce za zády.

2016+2017 - Namibie, Botswana, Zimbabwe

Jsou to dvě cesty a nedají se úplně oddělit, tak si taky dovolím trochu cheatovat. Prostě první Afrika jako z katalogu, se vší tou zvířenou a safari. Vidět slony, žirafy, zebry a srnky se prostě neokouká, do toho sem tam hroch, krokodýl, a taková ta nejistota, že nikde není signál, po některých cestách třeba projede jedno auto za den a když jdeš ven močit, nikdy nevíš... Pravidlo, že se nesmí vystupovat z auta, je hezké, ale nereálné. Vždyť ani kempy nemají funkční plot!


________________________________________________________________________________

Čestné pozice pod čarou (opět znovu nikoliv v pořadí, ale chronologicky):

2009 Indie

Moje první velká cesta, která mi hodně dala a hodně mě naučila, a po deseti letech se chci znovu podívat do Ladakhu, protože to za to prostě stojí.

2010 Sýrie

Totální haluz, úplně náhodná sestava, první cesta s lidma z AL. Navíc pro mě nejlepší arabská země a nejpříjemnější lidi které jsem kde potkal vůbec.

2010 Západ USA

Velký třítýdenní roadtrip po národních parcích, večer veget u bazénů, každý den pikniky na místech s luxusní atmosférou, výhledem, nebo s varováním před medvědy.

2011 Borneo a Jáva

Borneo super, pokazilo se pár věcí, nestihli jsme Brunej a Jáva za moc nestála, ale Borneo super, šnorchlování u Semporny bych si jednou (už s přístrojem) rád zopakoval.

2013 Mexico a Guatemala

Velký roadtrip s miliónem retardérů, ale zase zajímavá místa a památky, koupání ve dvou oceánech téměř současně. Zklamalo jídlo.

2013 Čína

Největší výzva, zejména jazyková. Nikdy nikde jsem se necítil tak bezradný jako v Číně. Bezradný ve smyslu: nikdo mi nerozumí, nikomu nerozumím, nic nepřečtu. Velký osobní posun směrem: musíš si pomoci sám. Nebo se začni učít čínsky. 我真学习汉语。

2018 Japonsko + Jižní Korea

Hlavně teda to Japonsko, Jižní Korea mě zajímá spíš ze studijních důvodů než že bych tam někoho posílal. První potápění na zajímavé lokalitě, logisticky nejsložitější cesta, pořád v pohybu, vlaky, auta, letadla, lodě...

2019 Chile a Bolívie

Nejživější vzpomínky, ale každopádně přírodní scenérie, nadmořská výška, hory, jezera, lamy, plameňáci, nanduové, zima, sníh, Velikonočňák, Salar, prostě místa která chcete v životě vidět.


No tak jsem chtěl pět čestných pozic a je jich osm. Co už. KLDR jsem z hodnocení raději vyškrnul, bavili jsme se zatím o téhle planetě a Severní Korea patří do kategorie "Other planets". Stejně jako jet někam do rovníkové afriky autem za 100€ se stovkou Maďarů.

1 - Brazílie 2014 - Rio a vodopády Iguazzu. První návštěva Jížní Ameriky, Rio má prostě něco do sebe a vodopády mě naprosto nadchly
2 - Peru 2018 - Maccu Pichu a Iquitos - avgeek výlet spojený s návštěvou Macchu Pichu, které jsem vždy chtěl vidět a fascinující Iquitos s piraňou na talíři
3 - 2015 + 2017 Západ USA a NP - hodiny a hodiny za volantem, ale neuvěřitelné scenérie naprosto všude
4 - 2016 JAR se Safari - BIG FIVE, není co víc dodat
5 - od 2016 kterákoliv návštěva HKG - nejlepší místo na zemi, alespoň pro mě. Úžasná atmosféra velkoměsta, příroda za rohem, skvělé jídlo..