Diskusní fórum AKČNÍ LETENKY.com

Právě je 12 pro 2019 22:05

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina




Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 23 ]  Přejít na stránku 1, 2  Další
Autor Zpráva
 Předmět příspěvku: Charkov aneb Operace bílá velryba
PříspěvekNapsal: 03 lis 2019 13:13 
Offline
Moderátor

Registrován: 09 pro 2009 09:40
Příspěvky: 3979
Bydliště: Karviná, Praha
Charkov aneb Operace bílá velryba

Předmluva

Chtěl jsem být první z fóra, kdo se podívá do jedné z neexotičtějších destinací v síti Ryanairu. To se mi sice nepodařilo, snad se mi ale podaří pojmout cestu (a následně tento tripreport) jinak než michal5. Jednak nás jelo hodně, což samo o sobě dotváří jinou atmosféru, a pak se ani nedozvíte nic o historii kostelů, nepodíváme se do žádného muzea a dokonce ani nepojedeme trolejbusem ni tramvají ani nebudeme jíst ve fousaté chatě.

Den 0. - Čtvrtek

Sraz v Uhříněvsi a vyrazit. Klasicky bloumáme kudy, asi čtyřikrát měníme názor a nakonec to schytává trasa přes Hradec a Olomouc. Letíme totiž z Krakova a spíme v Katovicích. Usmálo se na nás štěstí, cesta je v podstatě volná, jen kamionů je hodně a tak nám to moc neubíhá. Objíždíme až tradičně ucpaný úsek dálnice před Lipníkem a pak už je to otázka chvilky, a jsme v Ostravě a následně v Katovicích

Spíme v Eurohotelu v části Nikiszowiec, která je známá svou zvláštní architekturou. Stoleté hornické sídliště připomíná spíš Anglii než Polsko, dalo by se (a divil bych se, kdyby se tak už nestalo) použít jako kulisa nějakého toho filmu. Rychle procházíme, všechno je už zavřené, a tak jdeme spát. Čtyřlůžkový pokoj za 40€ je dobrý deal.

Příloha:
20191024_215944.jpg
20191024_215944.jpg [ 301.35 KiB | Zobrazeno 911 krát ]


Den 1. - Pátek

Ráno druhá procházka po městečku, už lehce za světla. Snídaně v hotelu by se dala pořídit za 20 zlatek, a vypadala dobře. Šli bychom do toho, ale ekonomika výpravy radí salónek v Krakově. Parkujeme na parkovišti KRK za 50 zlotých na 4 dny, je to pěšky tak čtyři minuty na terminál a nemusíme se spoléhat na nějakou dopravu. Druhé auto (je nás celkem sedm) přijíždí přímo z Brna a nesalónkuje, tudíž se setkáváme až na gatu. Salónek nenadchl, ale ani neurazil, takový průměr.

Dělali jsme check-in na poslední chvíli (vlastně už jsme skoro spali, když jsem si vzpomněl, že by to asi bylo vhodné), a dostali jsme všichni Cčka v řadách 1, 4 a 16 a 17, tudíž na exitech. Druhá skupina to měla podobně. Let tak probíhal hezky, já měl A i B volné tak jsem koukal dolů a sledoval dálnici do Lvova, kdežto se zatáhlo a na zem bylo vidět až před přistáním.

Z letadla jsem venku cobydup, pasovka nic neřeší a bouchá razítko. Poučen z předchozích úspěchů kvaltuju ke stánku Vodafonu, tam je ale situace úplně jiná než v Chile: borec ví co dělá, já vím co chci, rozebírá telefon, simka, aktivace... dvě minuty a za 150 hřiven (125 tarif a 25 simka) máme 10 GB dat (do toho se nepočítá youtube, netflix atp.) a něco volání, které v podstatě nepotřebujeme. Budeme data sdílet s Patrikem, Martinem, Kubou a Alešem, Adam a Peter si kupují vlastní karty s levnějšími tarify. Do vlajkové lodi - o které se nám v ČR může jenom zdát - předplacenky s ležatou osmičkou na obalu, nikdo nejde. Je drahá, stojí 180 hřiven.

Vzhledem k tomu že víme, že cesta trolejbusem je na dlouho a zas tolik času tady nemáme, a je nás hodně, budeme po většinu tohoto tripu jezdit taxíkama. Teda já volím Yandex, Peter Bolt. Zatím to funguje dobře, rozdíly v ceně minimální. Za pár korun jsme u naše hotelu. Ikdyž... hotelu. Obvykle jsme za cesty po městě platili 35-75 hřiven.

Hotel Calipso je takový hodně free. Je v podstatě v podkrovní nástavbě obyčejného baráku s průjezdem, má hodně schodů, ale je pro nás jako stvořený. Máme tři pokoje, z toho jeden s velkou společenskou kvasící místností. Všechno tu tak nějak funguje, teplá voda jak kdy… ale co už. Za asi 5000 Kč pro sedm lidí na tři dny je to dobrý deal - je to fakt velké.

Z hotelu se jdeme projít do centra, trochu zorientovat v tom, co a jak, a hlavně se najíst. Dochází k největší legraci, chybě a prvnímu nezapomenutelnému zážitku z této cesty: kulomet. Našli jsme restauraci Kulomet. Je jakože zavřená, ale paní že nás dovede do druhé reštyky, která je nedaleko, že tam mají nějaké meníčko za 75. Tož jako proč ne. Vede nás tam týpek, azer, klobouček, sáčko, zřejmě šéf podsvětí místní čtvrti. Prostor, ve kterém jsme se ocitli, bych asi při troše fantazie dokázal nazvat "klubem". Klubem s hodně podivnou výzdobou, několika hodovními místnosti, pokoje... ehm... s postelí, asi pro noční směnu, a pokoj s vířivkou tak pro deset vířičů. Zřejmě tady ve dvě hodiny hosty nečekali.

Menu je tak obsáhlé, že bychom nejspíš nestihli letadlo zpět, kdybychom se jím chtěli probrat, a tak dáváme na radu... paní z Kulometu, která sem doklusala, že si máme dát to meníčko. Někdo s bramborama, někdo s rýží, cosi masa, nějaká polívka, pár piv. Šacujeme to na 700. Účet stojí na 2000. Tady něco nehraje, beru účet a jdeme ho studovat. Porada místní mafie zřejmě dospěla k tomu, že nás odhadli na dva litry. Paní šéfová to rozepsala na polívky, saláty a přílohy.

Skládáme se, dáváme dohromady dvojku, a raději se nebudeme hádat. Nasmáli jsme se tady tolika věcem, že prostě... pal to čert, je to, jak to je a bylo na tom hodně kopru. Zážitek nemusí být pozitivní, ale zas nemusí být tak intenzivní, abychom kvůli pár stovkám viděli kulomet zepředu. A tak opouštíme bor... sídlo místní mafie a jdeme dál centrem. Máme kousek odsud vyhlídnutou firmu s několika Escape Roomy. Je trochu komplikované - jak už to bývá - ji najít. Roli v tom hrála neřízená záplava reklam, kterými je Charkov přesycen. Bujará devadesátá léta. Odbývá se tu zřejmě nějaká dětská párty a nikdo neotevírá, přestože několikrát zvoníme. Rezervaci nemáme a tak - po krátké kafezastávce - jedeme taxíkem (uberstyle something like taxíkem) do parku Ševčenka, v kterémžto je Delfinárim. To by nám mělo poskytnout druhý nezapomenutelný zážitek z této cesty. Nikoliv však dnes.

Kupujeme si vstupenky na představení v šest a pak prosím pokladní, jestli by mi mohla zavolat týpka přes potápění. Kdo jste tak neseznali z názvu tohoto reportu: budeme se potápět. Týpek vysvětluje co a jak, kde a kdy máme být, bere si míry na ploutve a rozcházíme se. Jdeme se kouknout na představení. Není to žádná speciální pecka, po pravdě v Batumi se nám to líbilo víc, ale měli tady tultany, lacheně či co je to za fousaté zvíře, a taky onu zmíněnou bílou velrybu čili běluhu (pro puristy: Běluha severní, Delphinapterus leucas). Respektive dvě.

Jak jsme delší čas seděli, tak se jdeme projít do naší čtvrtě za řeku. To, čemu říkám naše čtvrť, je zhruba čtverec mezi zastávkami metra Zakhysnykiv Ukrainy a Sportyvna na východě, a řekou oddělující naši čtvrť (ať už se jmenuje jakkoliv), od centra na západě. V podstatě naproti našeho "Klubu kulomet 2" máme vyhlídnutou šašlikárnu a jdeme se tam pěkně nadlábnout. A to se i podařilo, byť teda o něco později jde ještě polovina výpravy prozkoumat naši čtvrť co se situace s pizzou týče, ostatní kvasíme v zasedačce s teplým pivem z Produktů 24.

Příloha:
20191025_150512.jpg
20191025_150512.jpg [ 432.51 KiB | Zobrazeno 911 krát ]
Příloha:
20191025_155247.jpg
20191025_155247.jpg [ 455.26 KiB | Zobrazeno 911 krát ]
Příloha:
20191025_172838.jpg
20191025_172838.jpg [ 305.98 KiB | Zobrazeno 911 krát ]
Příloha:
20191025_180619.jpg
20191025_180619.jpg [ 458.83 KiB | Zobrazeno 911 krát ]
Příloha:
20191025_190152.jpg
20191025_190152.jpg [ 415.59 KiB | Zobrazeno 911 krát ]


Den 2. - Sobota

Ráno není moc co řešit. Tak možná snídani. Dáváme s Patrikem kondiční procházku a nacházíme kousek od baráku výbornou snídaňárnu. Zákusky, bagety, pečivo, vajíčka... co kdo chce. Čaj za 9 hřiven taky není k zahození. Kde jsou ty časy, kdy jsem si kupoval čaj z automatu za hřivnu padesát (2007). Jiná doba.

Adam dospává, my ostatní vyrážíme dvěma vozy k soše Ševčenka v parku Ševčenka a odtud pěšky přes park k Delfináriu. Lístky za nekřesťanské peníze (jakási forma eko-odpustku) jsme koupili už včera, což je dobře, protože kasa ještě nepremáva, a jdeme nahoru k bazénu. Tam už na nás čekají dva divemasteři. Trochu kecáme, pak se jdeme převlíknout a jde se na brífink, co se může, co se nemůže, jak to bude probíhat a tak nějak všechno a nic, protože to bylo celé rusky, pokus o angličtinu nenastal. Ale zase se kluci fakt snažili mluvit jednoduše, srozumitelně a pomalu (rusky s ukrajinským přízvukem, jak to sami nazvali), takže jsme v rámci slovanské vzájemnosti a tak nějak z předchozích zkušeností (až na to, že se jdeme potápět s delfínama a velrybama, je to přecijenom standardní ponor jakých máme za sebou desítky) pochopili vocogou.

Takže do gumy, nasadit výbavu... která vypadala, že pamatuje časy, když byl Kotva ještě jinoch (inside joke), a jde se do vody. Ještě na břehu si s náma delfíni hrají, koušou nás do ploutví... Máme respekt. Jako je nás celkem šest lidí, čtyři delfíni a dvě velryby (plesk, bác, není to velryba, je to kytovec z čeledi narvalovitých). Bazén je dost velký, řekněme pětadvacítka, šest metrů hluboká. Máme půl hodiny a je to... zvláštní. Ale ohromující. Je mi jasné, že si slízneme kritiku jakože je to neetické, týrání zvířat, Greta a vůbec všechno, ale bylo to kouzelné. Připadali jsme si jako děti v ohrádce s ovečkama a poníkama.

První půlka ponoru byla fajn, zvířata si chtěla hrát a my taky. Pak se něco stalo, buď nás začli brát jako sobě rovné, nebo je něco naštvalo, a začali nás tak trochu kouskat. Ne nějak nebezpečně, spíš tak jako kamarádsky. Povětšinou do hlavy. Ne jako nějak do ucha, ale prostě se přiblížili zezadu, otevřeli hubu, vydali nějaký divný zvuk (který je prozradil a dalo se stihnout uhnout), a hamtli celou hlavu najednou. Nejdřív mi to přišlo strašně vtipné (a ono není jednoduché se pod vodou smát, až se za břicho popadáte) když jsem viděl delfína s hlavou Patrika v hubě. Když jsem ale cítil čelisti na vlastní hlavě, smích mě rychle přešel. Kousli asi každého (kromě Martina s Alešem, kteří to celé divadlo pozorovali oknem bazénu). Ne nijak nebezpečně, asi jako by chytili do zubů míč a nechtěli, aby prasknul. Ale i tak jsem ještě dva dny vypadal jako Gorbačov.

Půlhodina je pryč jako nic, jdeme na hladinu a ven. Zážitek neuvěřitelný. Je fajn že tady mají sprchy, přecijenom voda nebyla úplně čistá, kytovci tady nemají vlastní toalety ani sprchy. Loučíme se s divemastery, jeden ještě sonduje kontakty, pořádá safari v Rudém moři tak aby nás mohl trošku spamovat.

Od delfinária jdeme na náměstí Svobody, kde bychom se měli setkat s Adamem. Není to úplně ideální nápad, náměstí je velké a navíc v rekonstrukci, ale nacházíme se snadno. Není tady co řešit, dáváme rychlý čaj ve stánku a posouváme se ke Gorkého Parku, kde trávíme první půlku dopoledne. Ruské kolo musí být, horská dráha, nějaké ty chuťovky a hlavně tradiční staroukrajinský trdelník. Chtělo by to ještě vyzkoušet kouli-prak, má to tady ale hlavu 22. Musí jít přesně dvě osoby s úhrnnou hmotností do 140 kg. To nám nějak nevychází. Zajímavý je místní řetízák, který je nejrychlejší, co jsem kdy viděl. Není zdaleka nejvyšší (ten jsme dali na jaře ve Státech), ale je to fičák. V podstatě adrenalinový.

Jak je sobota tak je tady docela rušno, jenom počasí nic moc - teda jako neprší nebo tak něco, ale je tak nějak zachmuřeno a fotky za moc nestojí. Lanovkou jedeme na sídliště, kde si dáváme poměrně solidní oběd v gruzínské restauraci - ten chinkali, ten nějakou tu polívku s chačapuri, prostě dobrota. Je pomalu čas vyrazit, tak bereme zase tágo (a tady myslím přecházím na Bolt, neb funguje líp než Yandex) a jedeme do centra, kde máme na půl čtvrtou objednané (přes net) dva escape roomy.

Už víme, kde to je, co jsme ale netušili je - ikdyž dalo se to čekat - že bez ruštiny to tady bude vyšší level. Celou eskejpárnu šéfujou takové mladé holky, které možná i anglicky umí, ale stydí se... no nakonec nám vyrobily jeden pokoj jakože v angličtině, a jeden teda v ruštině jakože s tím, že tam má jít ten, co umí nejlíp rusky, tj. já. Moje učitelka z městečka Poljarnyj by měla jistě radost. Já už menší.

No jako dali jsme to, ale logické nám to moc nepřišlo a bez nápověd bychom neměli šanci. Nechci zabíhat do detailů, pokud umíte solidně rusky a máte do Charkova cestu - napište, doporučím :-). Platíme a víme, že další pokoje už nedáme. Co včil... tady dnešní plán končí a je půl páté. Za chvilku by mohla být tma, tak se jdeme projít kousek k řece, k nasvětlenému Mostu Zamilovaných, kdežto teda nic moc není, jen hodně stánků s čajem a tak nějak, takže něco na zahřátí bodne. Přes most a tam bereme taxík na nádraží, lépe řečeno Južnyj Vokzal (podle mě je tady v podstatě jenom ten Južnyj alias hlavák). Kdo má hlad, zavdává v bufetu cosi dobrého, a scházíme se v hale, která je typicky megalomanská, jak se sovětskou metropoli sluší a patří.

Odsud se metrem přesouváme pár zastávek dolů na Sportyvnou, což má několik cílů. Jedním z nich je podívat se na místní metro. To vypadá překvapivě solidně, staré ruské vagóny postupně nahrazují modernější (ikdyž jich moc není). Stanice jsou v takovém futuristickém stylu, tj. někdo si takhle představoval v osmdesátkách budoucnost. Trošku jako vize roku 2484 v Návštěvnících. Nebo spíš jako vize roku 2000 v roce 1980. Ale pěkné, jiné než Moskva nebo Petrohrad, ani ne budovatelské jako Jekatěrinburg nebo Novosibirsk, ani takové strohé jako Taškent nebo Kiev. Za mě OK. Jen těch reklam...

Druhým cílem je stadion Metalist na zastávce Sportyvna. Uchýlil se sem totiž před válkou Šachťar Doněck, a zítra zrovna hraje s Oleksandií. Lístky jsou za pusu, dají se koupit přes net, ale možná by bylo třeba je nějak tisknout, tak se jdeme podívat, jestli ještě není otevřená pokladna. A ona je, kupujeme tedy sedm lístků do sektoru, který se nám zdál v dobrém poměru cena/výkon. 170 hřiven, nejlevnější byly za 100, nejdražší nějaké VIPčka za 2500. Vzhledem k tomu, že místní původní klub Metalist zkrachoval, je teď Šachťar Doněck v podstatě místním klubem, přestože před pár lety sem jezdil hrát v podstatě derby. Zamotaná situace. Navíc metalist nějak vstal z mrtvých, rozdělil se na dva a hraje třetí housle.

Aleš s Adamem už ví, kam se tady chodí na pizzu, a tak dáváme jednu velkou kulatou každý a je nám dobře. Hawaii neměli, tak musím vzít za vděk kuřetem s ananasem a pampeliškovým listím. A k tomu Staráč. Po obědě ještě na nákup naproti do Auchanu, cosi vodky, cosi koňaku, pár piv, sušené rybičky, tak nějak si nahoře v hotelu v zasedačce děláme příjemný večer.

Příloha:
_GOPR1470.JPG
_GOPR1470.JPG [ 252.07 KiB | Zobrazeno 911 krát ]
Příloha:
_GOPR1503.JPG
_GOPR1503.JPG [ 207.95 KiB | Zobrazeno 911 krát ]
Příloha:
20191026_113228.jpg
20191026_113228.jpg [ 521.49 KiB | Zobrazeno 911 krát ]
Příloha:
20191026_130134(0).jpg
20191026_130134(0).jpg [ 626.51 KiB | Zobrazeno 911 krát ]
Příloha:
20191026_132249.jpg
20191026_132249.jpg [ 857.67 KiB | Zobrazeno 911 krát ]
Příloha:
20191026_172836.jpg
20191026_172836.jpg [ 393.05 KiB | Zobrazeno 911 krát ]
Příloha:
20191026_180852.jpg
20191026_180852.jpg [ 464.4 KiB | Zobrazeno 911 krát ]
Příloha:
20191026_183959.jpg
20191026_183959.jpg [ 502.35 KiB | Zobrazeno 911 krát ]
Příloha:
20191026_184411.jpg
20191026_184411.jpg [ 373.8 KiB | Zobrazeno 911 krát ]


Den 3. - Neděle

Těžká jsou rána opilcova... ne kecám, tolik jsme toho zase nevypili, ale ranní procházka neuškodí. Snídaně už tradičně v budce u hlavní ulice, teda jen tým ranních ptáčat. Původně jsem chtěl jet "rychlovlakem" do Poltavy na otočku a večer zpět, ale máme na pátou lístky na ten fotbal, a to bychom nestíhali, takže se dostává do hry varianta půldenního výletu do "Charkovské Lednice", zámku s parkem Šarivka.

Všechny tyhle yandexy, ubery a bolty chtějí kolem sedmi, osmi stovek za cestu tam. Dáváme si limit dva tisíce normální tágo, za oba směry a tři hodiny čekání. Přecijen u tága si vybereme, čím pojedeme, a nehrozí nějaká hrůza - hrůz na kolečkách jsme si už pár užili, na nějaké standardy kvality se tu moc nehraje, hlavně že to jede. Naproti přes ulici u tržnice stojí týpek se starou Volhou. To by mohla být dobrá - byť retro - alternativa. Jdeme smlouvat. Seběhnou se nakonec tři taxikáři. Ani jeden netuší, kam chceme jet, musíme ukazovat na mapě, obrázek zámku... evidentně tam žádný z nich nebyl - jak by taky mohl, je to jediná památka za městem (vyjma kostelů) široko daleko. 70 kilometrů.

Volhař se netváří, zřejmě tuší, že by nedojel - Volha z blízka vypadá o dost hůř, než z vyhřáté sňídaňárny. Kolega s Astrou vypadá, že by do toho šel, a počítá v hlavě, kolik si říct. Jak jsem psal, máme limit dva tisíce a na ten budeme smlouvat - jinak si zavoláme nějaký lepší uber.

No tak pohoda, smlouvat nemusíme (jasně, asi bychom mohli, ale nevidíme důvod): taxikář chce 1500 a to zní fér. Astra je přecijen o trošku větší, než co tady taxikaří běžně, a tak než bys řekl švec už si to metelíme širokými bulváry k výpadovce na Kyjev. Čekali jsme dálnici, ale je to jedna z nejdivnějších dálnic, jakou jsem kdy viděl. Tři pruhy v jednom směru se místy mění na jeden - úzké mosty. Pak se z dálnice stane "polská dálnice", odbočky doleva, na pohodu, pak vede přes město, pak zase kousek dálnice... Asi po 40 kilometrech odbočujeme a řidič prohlásí něco o tom, že cesta bude špatná. Jako je špatná, ale projet se to dá. Když je někde kus nového asfaltu, tak řidič zadrmolí, že když tudy jel posledně, tak tu byla díra po kolena, nebo podobné hlášky.

Odbočku k zámku už ale nezná, pořád asi nějak nevěří, že tu něco může být. A ono je. Představte si Lednici i s parkem, kterou zestátnili nacisti, pak komančové, udělali z ní lazaret, a posledních 10 let je tady z toho malá Pripjať. Dnes zámek je v horším stavu než pražská Invalidovna. S parkem je to podobné. Vstupné symbolické 30 hřiven. Prohlídka samotného paláce je dvacet minut, pár místností, obvykle jenom kamna, socialistické výdobytky jako zelená barva přes historické kachle atp., podlaha a stropy v rozkladu a rozpadu, okna jako tako. Evidentně se ale někdo snaží, jsou opravené střechy, vyměněné okapy. V jedné z místností je klavír, překvapivě funkční, ač na to moc nevypadá. Kočka leze dírou, Ovčáčci čtveráčci, nic víc neumíme a tohle tady třeba ještě nikdo nehrál, tak možná budeme první ;-).

Zámecký park svým uspořádáním teras a schodů trochu připomíná postupimské Sanssouci, jen teda v dezolátním stavu. V jedné z přilehlých hospodářských budov je muzeum s výkladem, přišli jsme sem ale zrovna když tam byly nasáčkované dva autobusy turistů, a tak jen letmo procházíme a posloucháme už rozjetý výklad. Je to na dlouho. Areál i se zámkem procházíme asi dvě hodiny, na parkovišti kupujeme výborné sladké pirohy od paní, která asi jako jediná s náma mluví ukrajinsky, jinak tady všichni mluví rusky nebo s náma rusky - světovým jazykem obchodu a míru, jak říká učebnice po dědovi z roku 1952.

Zpět jedeme jinudy. Do Šarivky byla cesta 70% OK, 30% blbá, zpět je 10% úplně mega blbá, 90% dobrá. Tak si vyberte. Řidič evidentně chtěl využít příležitosti, že je v těchto krajích, a projet si cesty obě. Vracíme se do Gorkého Parku, kde jsme včera nestihli dvě věci. Patrik s Martinem jdou na volný pád, já s Kubou si půjčujeme segwaye. Kuba jede poprvé, já podruhé, tak trochu zkouším limity zařízení a jen tak tak se vyhnu držkopádu. Ale jinak fajn, jen by bylo lepší, kdyby byl pracovní den - je tu všude kopec lidu a musíme si dávat pozor. Dvacet minut za 200 hřiven. V Kišiněvě to bylo levnější, ale tady je mnohem víc prostoru.

Potkáváme se s druhou skupinou a přeskupujeme síly - někdo jde na oběd, někdo na jakousi střelnici (nebyl jsem, ale prý "se tam dalo střílet úplně ze všeho kromě zbraní", tak si to přeberte). Kebab, zákuseček, jídlo celkem v pohodě. Martin googlí nějaké motokáry a tak jedeme přes kus města ke staré továrně. Jsou tam dvě dráhy blízko sebe, jedna venku, jedna vevnitř. Ta vnitřní vypadá, že bude děsně klouzat, tak jdeme na tu venkovní, která je zase zatraceně drsná. Ale fajn, mají tady počítadlo času, dokonce i tribunu s čumilama, takže to působí skoro jako formule 1 ;-).

Není čas ztrácet čas, mám jenom tenkou bundu, na nějaké vysedávání dvě hodiny na stadiónu nejsem vybaven. V Auchanu je obchod s oblečením, včera už byl zavřený. Ukazuje se, že je to hrabárna typu amerického Rosse, těžko říct, některé věci vypadají ještě, ale cenovky vypadají jako že je to nové. Nevíme, co si o tom máme myslet, každopádně mě nic nezaujalo a tak mám druhou šanci - fanshop na stadionu. Tam kupuju mikinu, šálu, a jsem vybaven na výsledek okolo 5:0.

Jdeme ještě na barák se nějak přeskupit, a bez zbytečných věcí míříme půl hodinky před výkopem na stadión (máme to asi 15 minut pěšky). Na místním stadionu hrával Metalist Charkov, vlastněný Janukovičovým kamarádem, který ale po převratu zdrhnul a nechal klub bez peněz. To dlouho nefungovalo a tak je dnes stadion Metalist domovským pro Šachťar Doněck, jemuž doněcký svatostánek (Donbas Arenu) rozstříleli Putinovi účastníci zájezdu.

Národa je na stadionu nemnoho, tak 3 tisíce odhadem, což na stadionu pro 40000 lidí působí trochu slabé. V sektoru pro hosty z Oleksandrie, respektive jejich tvrdé jádro, bylo osm mužiků a jeden buben. I tak si dokázali prosadit svou.

Šachťar je v tabulce s 11 zápasy a 11 výhrami první, s 36 nastřílenými góly slibuje hezký zápas. Oleksandria je pátá, televize si tohle utkání vybrala pro přímý přenos, všechno klape... jen se stala taková věc, že to dopadlo 0:0. Vyhrál fanklub defenzivního fotbalu. Zápas spíše než míčovou připomínal hru karetní. Hodně se střídalo a dole pod tribunou byla budka s pivem, takže vlastně... noc co už. Zase za deset let, zelená plocho.

V nedaleké hospodě rozvracíme systém, že si stůl objednává dohromady a jí dohromady, a objednáváme si každý zvlášť. Jako dobré to bylo, ale nikoliv z nejlevnějších. Žijem jenom jednou. Bereme ještě baklavu na horší časy a cestou se v jedné nálevně zastavujeme na jedno rychlé za 19. Vodka a pivka z Auchanu v zasedačce, do toho formule přes Poda.TV, a je čas jít spát.

Příloha:
20191027_085446.jpg
20191027_085446.jpg [ 631.27 KiB | Zobrazeno 911 krát ]
Příloha:
20191027_085656.jpg
20191027_085656.jpg [ 664.65 KiB | Zobrazeno 911 krát ]
Příloha:
20191027_090028.jpg
20191027_090028.jpg [ 382.21 KiB | Zobrazeno 911 krát ]
Příloha:
20191027_091343.jpg
20191027_091343.jpg [ 578.24 KiB | Zobrazeno 911 krát ]
Příloha:
20191027_092032.jpg
20191027_092032.jpg [ 688.41 KiB | Zobrazeno 911 krát ]
Příloha:
20191027_092617.jpg
20191027_092617.jpg [ 914.56 KiB | Zobrazeno 911 krát ]
Příloha:
20191027_101145.jpg
20191027_101145.jpg [ 577.73 KiB | Zobrazeno 911 krát ]
Příloha:
20191027_123442.jpg
20191027_123442.jpg [ 850.31 KiB | Zobrazeno 911 krát ]
Příloha:
20191027_143330.jpg
20191027_143330.jpg [ 494.53 KiB | Zobrazeno 911 krát ]
Příloha:
20191027_143720.jpg
20191027_143720.jpg [ 879.12 KiB | Zobrazeno 911 krát ]
Příloha:
20191027_144301.jpg
20191027_144301.jpg [ 488.69 KiB | Zobrazeno 911 krát ]
Příloha:
20191027_163948.jpg
20191027_163948.jpg [ 560.64 KiB | Zobrazeno 911 krát ]
Příloha:
IMG-20191027-WA0005.jpg
IMG-20191027-WA0005.jpg [ 339.89 KiB | Zobrazeno 911 krát ]
Příloha:
IMG-20191027-WA0010.jpg
IMG-20191027-WA0010.jpg [ 281.45 KiB | Zobrazeno 911 krát ]


Den 4. - Pondělí

Ráno procházka kolem řeky a pak na sedmou na snídani. Ale ouha, je zavřeno a v nějaké poznámce na dveřích je informace, že v pondělí je otevřeno až od osmi. Překvapilo to i místní. V honbě za snídaní dojdeme až na metro Zakhysnykiv Ukrainy. Míříme na zastávku Kyivska - kde je obchoďák. Tam by mohl být foodcourt. Není. Respektive asi je, ale otevírá až od devíti. Tak zapadáme do místní pobočky naší snídaňárny (která pořád nevím, jak se jmenuje, něco jako Kulinčik). Nemají tu posezení, tak bereme něco na stojáka a pěšky přes takové... nechci říct slum, prostě slabší domkoviště, dojdeme zpět metru Zakhysnykiv Ukrainy a našemu Kulinčíkovi, kde už je otevřeno a můžeme se tam dorazit. Mezitím dorazila i soví sekce výpravy, Peter s Adamem.

Nic zásadního už není v plánu, jak chvilku kvasíme tam a pak na blízkém autobusáku. U toho jsou totiž další motokáry, asi nejdelší dráha ve městě (nějaký 750 metrů či co) a včera se nám to dost líbilo, tak není důvod nepokusit štěstí znovu. Na rozdíl od včerejška jsme tu sami, borec nic neřeší, krátká instruktáž, káry jsou hodně podobné jako včera a tak dáváme kolo za kolem.

Zastavujeme v improvizovaném muzeu bankomatů ve dvoře za nádražím a pak je čas jít se zabalit a vyčekovat z baráku, což činíme v nejzazším možném termínu těsně před dvanáctou. Letí nám to po třetí, začínáme mít hlad, a tak se přeskupujeme a dělíme na dvě skupiny: já s Patrikem a Martinem jedeme na letiště obědvat v salónku, ostatní jdou kamsi na oběd.

Nemůžeme minout budovu starého terminálu, který je klasicky sovětsky monumentální. Dá se dojít dovnitř a může se fotit v hlavní budově. Doprava to vede k odbavení, tam nás ale nepustili, v levé části je slavná restaurace, ve které můžete ochutnat svůj první boršč (michal5 ;-)). No ale už je čas podívat se do terminálu nového.

Ještě je zavřená security (nic neletí, až my), tak jdu ještě oběhnout pár obchodů (letiště je asi nejvíc ve městě jak jsem kdy viděl, víc než třeba Žuljany) a vyměnit poslední hřivny za čokošku. Mezitím už se kontrola otevřela a Patrik s Martinem už dlabou nějaké sýry s medem. Salónek má - jak by řekl jeden nejmenovaný kolega z Chengdu - istá kulturná špecifiká. Všechno je tady balené, nějaký salát, sýrový talíř, sendviče, nějaké amarouny a jiné věci v kelímku. Není tady alkohol. Není tady - kromě paní na recepci, která se tady musí unudit k smrti - nikdo. Kdybychom nepřišli my. Za hodinu a půl pobytu sem akorát jednou nakoukli nějací turisti. No a posledním specifikem je: je to tady ultra pohodlné. Všechny sedačky jsou luxusní křesla, hned bych si dvě vzal, jedno na cestu do letadla a druhé kdyžtak na doma. Jak je všechno v plastu, tak to po našem nájezdu vypadá jako v Gretině noční můře.

Vypadá to na sekeru, ale není to tak hrozné, nějaká půlhodinka. Letadlo plnější než cestou sem (což se dalo čekat, Ukrajinci logicky jezdí spíš do Polska než naopak, což v Polsku vytváří Cimrmanův problém horníků v dole). Pasovka in no-time, nejkratší fronta byla vedle speciální přepážky pro invalidy a vzhledem k absenci invalidů jsme se - ten pokousán od delfína, ten s bolavýma rukama od volantu - kvalifikovali/upgradovali tam. I ti nejpomalejší, kteří se zasekli ve frontách za někým nepřizpůsobivým, byli ale za pět minut venku, a protože bágly nemáme, udělali jsme si pá pá a vyrazili - ten pěšky, ten shuttlem - ke svým vozům.

Cesta zpět probíhala bez problémů, jedeme schválně, ikdyž je to pomalejší, přes Kladsko a Náchod, před kterýmžto je fajn hospoda na benzínce, kde mají fantastický žurek, jsem tu už asi tak popáté a nikdy mě nezklamala. Vadou na kráse jsou placené záchody, ale za svůj zlaťák dostanete kvalitu.

Tak zas příště, slyšel jsem něco o lince do Záporoží?

Příloha:
20191028_075251.jpg
20191028_075251.jpg [ 406.98 KiB | Zobrazeno 911 krát ]
Příloha:
20191028_081750.jpg
20191028_081750.jpg [ 824.31 KiB | Zobrazeno 911 krát ]
Příloha:
20191028_082207.jpg
20191028_082207.jpg [ 433.64 KiB | Zobrazeno 911 krát ]
Příloha:
20191028_105656.jpg
20191028_105656.jpg [ 487.24 KiB | Zobrazeno 911 krát ]
Příloha:
20191028_120245.jpg
20191028_120245.jpg [ 360.27 KiB | Zobrazeno 911 krát ]
Příloha:
20191028_120528.jpg
20191028_120528.jpg [ 311.41 KiB | Zobrazeno 911 krát ]
Příloha:
20191028_120537.jpg
20191028_120537.jpg [ 324.76 KiB | Zobrazeno 911 krát ]
Příloha:
20191028_120614.jpg
20191028_120614.jpg [ 399.83 KiB | Zobrazeno 911 krát ]


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Charkov aneb Operace bílá velryba
PříspěvekNapsal: 03 lis 2019 14:48 
Offline
VIP

Registrován: 12 dub 2017 15:56
Příspěvky: 586
Bydliště: Praha
Pěkná pánská jízda. Nicméně myslím, že největší exotika v letovém řádu od FR už je arménské Gyumri a Yerevan a na Ukrajině bude větší punk Kherson :mrgreen: ;)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Charkov aneb Operace bílá velryba
PříspěvekNapsal: 03 lis 2019 15:02 
Offline
VIP

Registrován: 03 říj 2010 20:51
Příspěvky: 2351
Myslím, že nemusíš mít velké výčitky. Tohle je jako návštěva cirkusu, někdo s tím má větší, jiný menší problém. Daleko horší je krmení divokých zvířat z komerčních důvodů, jako třeba nočního tvora, žraloka vouskatého (Ginglymostoma cirratum - nurse shark pro BL)) a rejnoků při šnorchlování na Caye Caulker. A úplně tím mrvit biologickou rovnováhu na korálovém útesu. Musím s politováním přiznat, že se mi to díky neznalosti taky líbilo.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Charkov aneb Operace bílá velryba
PříspěvekNapsal: 03 lis 2019 17:09 
Offline
Moderátor

Registrován: 09 pro 2009 09:40
Příspěvky: 3979
Bydliště: Karviná, Praha
michal5 píše:
Pěkná pánská jízda. Nicméně myslím, že největší exotika v letovém řádu od FR už je arménské Gyumri a Yerevan a na Ukrajině bude větší punk Kherson :mrgreen: ;)


No viděli jsme tam za celou dobu dva Čechy, a jestli to byli turisti to bych dost pochyboval. I kdyby. A jinak nikdo. To se s Jerevanem nedá srovnávat.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Charkov aneb Operace bílá velryba
PříspěvekNapsal: 03 lis 2019 18:14 
Offline
VIP

Registrován: 12 dub 2017 15:56
Příspěvky: 586
Bydliště: Praha
alexx píše:
michal5 píše:
Pěkná pánská jízda. Nicméně myslím, že největší exotika v letovém řádu od FR už je arménské Gyumri a Yerevan a na Ukrajině bude větší punk Kherson :mrgreen: ;)


No viděli jsme tam za celou dobu dva Čechy, a jestli to byli turisti to bych dost pochyboval. I kdyby. A jinak nikdo. To se s Jerevanem nedá srovnávat.

Podobný nedostatek turistů jsem taky pozoroval. A když, tak většinou iba místní. Ale Čechy jsem tam žádné nepotkal.


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Charkov aneb Operace bílá velryba
PříspěvekNapsal: 03 lis 2019 20:26 
Offline
VIP

Registrován: 02 lis 2010 20:57
Příspěvky: 1300
Charkov je divné město, občas je třeba si dát pozor... (co jsem slyšel) 8-) :lol:
Ale není to - pro nás Čechy - neprofláklé místo. Loni se tam hrál fotbal Ukrajina-Česko (a Čechů tam bylo habaděj). A teď tam létá SkyUp...


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Charkov aneb Operace bílá velryba
PříspěvekNapsal: 04 lis 2019 09:47 
Offline
Moderátor

Registrován: 09 pro 2009 09:40
Příspěvky: 3979
Bydliště: Karviná, Praha
Ještě přidám video z toho potápka: https://www.youtube.com/watch?v=jDsmVTyOeiA


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Charkov aneb Operace bílá velryba
PříspěvekNapsal: 04 lis 2019 09:53 
Offline
Diskutér

Registrován: 04 led 2012 17:34
Příspěvky: 416
Bydliště: Sered
No fuj. A to som myslel, ze sikmaci su najvacsie hovada


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Charkov aneb Operace bílá velryba
PříspěvekNapsal: 04 lis 2019 15:18 
Offline
Moderátor

Registrován: 16 pro 2009 14:00
Příspěvky: 4298
Bydliště: Praha
2baca12: Třeba se pojede do ChengDu... ;)
https://www.youtube.com/watch?v=ZmRBkZeTAbA


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Charkov aneb Operace bílá velryba
PříspěvekNapsal: 04 lis 2019 15:20 
Offline
Diskutér

Registrován: 04 led 2012 17:34
Příspěvky: 416
Bydliště: Sered
sak ale to tam je robot navleceny to kozuchu pandy ;)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Charkov aneb Operace bílá velryba
PříspěvekNapsal: 04 lis 2019 15:33 
Offline
Moderátor

Registrován: 16 pro 2009 14:00
Příspěvky: 4298
Bydliště: Praha
Jestli to nakonec v Charkově nebude taky ta ruská špionská běluha - z podobné líhně co u norských břehů 8-) ?


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Charkov aneb Operace bílá velryba
PříspěvekNapsal: 05 lis 2019 07:29 
Offline
Moderátor

Registrován: 09 pro 2009 09:40
Příspěvky: 3979
Bydliště: Karviná, Praha
No jak je ve videu radno viděti, jeden delfín s sebou pořád tahal polystyrenový kruh, jistě s kamerou či mikrofonem. A dost možná ta běluha měla někde připravený notýsek na poznámky.

Příloha:
notes.png
notes.png [ 286.03 KiB | Zobrazeno 407 krát ]


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Charkov aneb Operace bílá velryba
PříspěvekNapsal: 05 lis 2019 08:20 
Offline
Moderátor

Registrován: 16 pro 2009 14:00
Příspěvky: 4298
Bydliště: Praha
Dobré vědět...
To je fotka z Tvé poslední návštěvy S. Koreji?


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Charkov aneb Operace bílá velryba
PříspěvekNapsal: 05 lis 2019 08:22 
Offline
Moderátor

Registrován: 09 pro 2009 09:40
Příspěvky: 3979
Bydliště: Karviná, Praha
Takový zoom zase nemám :-)


Nahoru
 Profil  
 
 Předmět příspěvku: Re: Charkov aneb Operace bílá velryba
PříspěvekNapsal: 05 lis 2019 08:32 
Offline
VIP

Registrován: 10 pro 2009 07:50
Příspěvky: 3069
Bydliště: Trnava
pekny vylet na vostok, ale co ta transkripcia/transliteracia? :lol:


Nahoru
 Profil  
 
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 23 ]  Přejít na stránku 1, 2  Další

Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina


Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
Diskusní fórum AKČNÍ LETENKY.com používá technologie phpBB Group © phpBB, phpBB.cz

RSS feed | Letenky | Levné letenky | Autopůjčovna | Ubytování | Hotely | Hostel | Půjčovna aut | Last minute | Dovolená | Eurovíkendy