Indie je celkově ráj, co se vyměšování týče. Tady se jede přirozenou cestou a je to vcelku uvolňující, jenom je potřeba se dívat, kam člověk šlape, bo teplej kravinec v pantoflích, to je jiná liga. Třeba nová silnice k zahradám za taj mahalem. Ráno v odstavnym pruhu řada defekujících lidí s plechovkou vody na umytí rekta, rukou, a zřejmě i obličeje. Takže smysl odstavných pruhů je jasnej. No lepší odstavnej pruh než hnědej pruh. Kde mají silnice víc než dva pruhy, tam v tom "rychlym" pruhu odpočívaj krávy, psi a jiná zvířena, takže (dopravní) zácpy jsou tady toho rázu, že neprojde ani chodec. Po těch městských skládkách (tj. všude po městech) pobíhá všechno možný, od krav, koz, psů, po divoký chrochoně, potkany...lidi tady potkany i holuby krmí. Jinak smysl těch volnejch hadrů je skrýt, jak jsou indický samice tlustý (aby ne, když tu pracujou jen chlapi) a bezproblémové vyprazdňování na veřejnosti. Paní si dřepne na zastávce, a když jede autobus, nastoupí a dárek zůstal. Taky mě zaujalo, jak si tu potrpí na zahalování všeho, ovšem dámy 60+ odhalují svá přetékající bříška o 106. Asi výjimka pro starší ročníky. Dálkový vlaky jsou zpožděný o namátkový počet hodin (1-23), při zpoždění víc než 24 hodin se to přejmenuje na vlak, co měl jet další den. Takže nemá smysl cokoli vlakem plánovat. Tisíce lidí pak kempujou na nádražích a před nima, žádnej stres. Onehdá mi průvodčí říkal, že musim zaplatit o 15 inr víc, bo vlak je "superfast". Tak mu říkám, čím se liší superfast, když stojíme na mezi a máme 4 hodiny zpoždění. Asi že byly jen čtyři. Nejlepší prostě přijít na nádraží, podívat se, co zrovna pojede, na to si koupit unreserved ticket (ostatní jsou stejně vyprodaný 3 dny předem) a pak se vtírnout někam, kde je prostor.
Jedno varování-Bihar je dry state a občas se alkohol neprodává i jinde, když jsou nějaký svátky. Lepší mít zásobu. Potom, co jsem vyzkoušel kompletní čínský dno alko nápojů, jsem se nezaleknul ani tady. 600ml 60% za 23 korun a rum v krabičce. Konečně správnej (západní) Bengál

